Rákosové lodě s ptačími muži z předinckého Peru

Víme také, že egyptská královna Hatšepsovet podnikla odvážnou výpravu z Rudého moře do cizích moří a faraón Nekó financoval výpravu spojeného egyptsko-fénického loďstva, která z Rudého moře úspěšně obeplula Afriku!

Více než čtvrtina objevených kamenných kreseb našich prapředků se nachází na území Sovětského svazu. K nejrozsáhlejším a nejkrásnějším ,,galeriím" patří 6500 petroglyfů v ázerbájdžánském Gobustánu. Mnoho kreseb zachycuje lodi se sluncem na přídi. Připomínají podobná zobrazení sumerská a egyptská. A tak si dnes vědci kladou otázku, zda se právě v Gobustánu nenajdou stopy po vyspělé civilizaci staré jako Egypt či Sumer

Nedá se tvrdit, že by ještě dnes někdo popíral existenci dávného a velice vyspělého námořního obchodu v Arabském zálivu a Indickém oceánu. Na tom se již vědci shodli. Spíše nás neustále překvapují nová odhalení toho, co lidé už zhruba před 5000 lety dokázali! Vždyť to nebyli nějací zoufalci, co na vzdálená místa dopluli jen proto, že je tam zahnala bouře. Naopak, byli to vyspělí námořníci, kteří stavěli dokonalé lodě, směle s nimi vyplouvali na oceán a rozvíjeli tak čilé obchodní styky.

Právě k takovým odvážným námořníkům patřili staří Sumerové. O lodích starověkého Uru nalézáme zmínky na nejstarších hliněných tabulkách. Vyplývá z nich, že Sumerové dokázali postavit plavidla neobyčejně rozměrná. Záznam z 3. dynastie například udává velikost 300 gur, což je zhruba 100 tun! A o vyspělosti jejich námořního obchodu zase svědčí ukládání cla za přivezené zboží či tabulky s texty obchodních smluv mezi mořeplavci a podnikateli, kteří na námořní dopravu poskytovali kapitál. V sumerských tabulkách se jako cílová stanice nejčastěji objevuje Dilmun či Telmun, což je nejspíš ostrov Bahrajn. Jsou tu však i jiná jména: Meluhha — snad Etiopie, Mágan — Egypt, země Huzmani a Kuppi. Do těch se po moři muselo cestovat plných šest měsíců (!), a proto badatelé usuzují na Indonésii nebo dokonce Čínu!!

Také další zprávy o dávných mořeplavcích z oblasti Indického oceánu jsou neméně zajímavé. Přímo senzaci však vyvolaly vykopávky na indickém pobřeží, které odhalily starobylé přístavní město Lothal. Ukázalo se totiž, že jde o zatím nejstarší přístav světa — vznikl přibližně před 7000 lety! Město mělo rozsáhlé přístaviště, obchodní sklady, později i suchý dok pro opravu lodí. A pečeti, jimiž lothajští obchodníci označovali své zboží, se nalezly na Bahrajnu, ale také na Madagaskaru a v jihovýchodní Africe ...

Tím ale, aniž si to čtenář uvědomil, dospíváme k nejednomu naléhavému otazníku. Především si musíme položit otázku, kdo byli ti dávní mořeplavci, kteří se tak bezpečně pohybovali Indickým oceánem. Jak víme, Sumerové se objevili na březích Arabského zálivu někdy kolem roku 3500 př. n. I. a jsou zatím považováni za nejstarší historický národ světa. A přesto se najednou dozvídáme o 7000 let starém námořním přístavu. Navíc nejnovější vykopávky na Bahrajnu objevily stavby ještě starší — 8 až 10 tisíc let! Co to bylo za národ námořníků, který se tam vylodil před 10 tisíci roky?

Nezdá se vám, že je to nějak moc náhod najednou? Řekl bych, že ano. A tak není divu, že někteří badatelé přicházejí s téměř fantastickou odpovědí na všechny tyto znepokující otázky. Třeba známý americký historik a geograf profesor Hapgood tvrdí, že ve velmi vzdálené době existovala na naší planetě vyspělá celosvětová civilizace s vysokou úrovní znalostí, a tedy i s vyspělým mořeplavectvím. Podobné domněnky vyslovuje i sovětský badatel Gorbovskij a mnozí další. U nás se touto problematikou po mnoho let zabýval již zesnulý Ludvík Souček. Dokazoval, že v dávné minulosti lidstva docházelo k dalekosáhlé oceánské migraci starověkých národů, k výměnám kulturních statků, k zakládání kolonií na březích vzdálených kontinentů. To všechno byl důsledek rozvinuté námořní plavby, kterou stejně jako Hapgood připisuje neznámé vyspělé civilizaci, jež existovala na Zemi někdy před rokem 10000 př. n. l.

Ba dokonce Noemovu archu označil za jeden z moderních námořních korábů této civilizace.